Bilance prvního kola play-off (východ)
Východní konference
Detroit Pistons - Milwaukee Bucks 4-1
Pistons si s Bucks hladce poradili a potvrdili tak známou pravdu - basket není hokej. V hokeji, a letošní ročník NHL to potvrzuje, není až takový problém, aby osmý tým konference vyřadil jejího vítěze. V basketu tohle téměř možné není. Lepší tým může prohrát pár zápasů, nestává se ale často, aby pustil celou sérii.
Pistons mají pro letošek jasný cíl a vědí kolik překážek k němu vede. Pod Flipem Soundersem trochu upustili od urputné obrany, přidali v útoku na kreativitě. Zatímco vloni v prvním kole proti Philadelphii průměrně stříleli 98,8 a inkasovali 85,5 bodů za zápas, letos jsou jejich čísla 107,7 a 95,5.
Jedinou prohru jim způsobila střelecká exploze Michaela Redda ve třetím zápase. Ostrostřelec Bucks si na konto připsal 40 bodů a rozehrávač TJ Ford si vylepšil osobní rekord na 15 asistencí. To ale bylo ze strany Milwaukee všechno. Respektive, všechno k čemu je Pistons pustili.
Miami Heat - Chicago Bulls 4-2
Ani vítězství Miami nad Chicagem v šesti zápasech nerozptýlilo (nejen) moje pochybnosti o složení floridského týmu, pokud je spíš neposílilo.
Po dvou vydřených vítězstvích na domácí půdě se naplno projevila druhá tvář Miami. Shaq se utápěl v problémech s fauly, D-Wada perfektně bránil Kirk Hinrich a nejednou nezbyl nikdo, kdo by se alespoň pokusil vzít odpovědnost na sebe. Vše vyvrcholilo slovní přestřelkou Dwayna Wada s veteránem, a známým trash-talkerem Gary Paytonem. Anoine Walker v těchto zápasech měl 10 resp. 12 střeleckých pokusů z trojkové vzdálenosti. Jeho úspěšnost byla sice nadprůměrná, ale pokaždé když tento hráč začne se svojí “ostropalbou”, většinou jeho tým končí se svěšenými hlavami.
Ještě bych si chtěl rýpnout do Garyho Paytona, jednoho z nejlepších rozehrávačů devadesátých let. Kdo by ještě před pěti lety řekl, že téměř stejně starý Sam Cassell bude pro svůj tým mnohem přínosnějším hráčem… Závěrečný úsudek nechám na laskavém čtenáři.
V dresu býků se velice dobře prezentoval argentinský bijec Anders Nocioni. Universální křídlo dobře střílelo z perimetru, agresivně doskakovalo pod oběma koši - a zvláště na pozici č. 4 hrálo výtečně.
Mladému týmu z Chicaga však stále něco chybí (že by Al Harrington) a tak nakonec tým postavený okolo Shaqa, D-Wada a partě ostřílených veteránů prošel do druhého kola, kde na ně čekají New Jersey Nets. Pokud se Shaq nevyhne problémům s fauly, může se klidně stát, že to bude pro Heat konečná stanice.
New Jersey Nets - Indiana Pacers 4-2
Indiana je tým který v play-off nikdno nechtěl. Ještě před začátkem sezóny byli Pacers považováni za kandidáta na titul (s Artestem v sestavě). (Nejen) osud chtěl, aby se věci změnili, ale i s novou akvizicí Pejou Stojakovičem nevypadali jako slabý protivník.
Stojakoviče ale zužovaly bolesti kolena a tak nastoupil pouze ke dvěma zápasům. Pacers oba vyhráli.
Nets se v rozhodujících chvílích mohli spolehnout na defenzivu, která měla být devizou Indiany. Naopak Vince Carter si místy dělal doslova co chtěl, najížděl pod koš, střílel, smečoval (dokonce přes Jermaina O’Neala). Naopak Jason Kidd se střelecky trápil, což se projevilo zejména v zápase číslo 6, kde ho jasně přehrál jeho někdejší back-up Antohny Johnson. Nets ovšem jeho 40-ti bodovou explozi přežili a postoupili.
Nutno ovšem dodat, že Indiana v závěru hrála bez tří čelnů obvyklé základní pětky (jestli vůbec Indiana něco jakou obvyklou základní pětku má?!) - bez Stojakoviče, Fostera a hlavně Tinsleyho.
Cleveland Cavaliers - Washington Wizards 4-2
Fanoušci basketbalu vzhlíželi k souboji Washingtonu s Clevelandem jako k vůbec nejvyrovanější partii, kterou první kolo nabízelo. Předpoklad se potvrdil a postup si po velice vyrovnaných zápasech s adrenalinovou tečkou přeci jen vybojovali mírně favorizovaní Cavs.
King James o fous přehrál Gilberta Arenase v souboji hvězd, Larry Hughes porazil svůj bývalý klub. Cavaliers tři ze čtyřech vítězství získali v zápasech, kde rozhodoval jediný bod.
LeBron James začal svojí kariéru v play-off triple-doublem, v druhém zápase ho ubránil Caron Butler, a Arenas přebyl LeBronových 26 bodů svými třiceti. Poslední střela třetího zápasu z LeBronových rukou znamenala jednak čtyřicátýprvý bod mladíka v zápase, ale hlavně vítězství pro jeho klub. Arenas a spol sérii ve čtvrtém zápase dokonce vyrovnali, ale to byl z jejich strany vše. V pátem zápase přestřelka James - Arenas pokračovala. Skóre 44:45 pro LeBrona, jehož tým díky jeho další vítězné střele zvítězil po prodloužení.
Pravé drama holywoodského stylu přineslo hráčům Washingtonu konec sezóny. Gilbert Arenas neproměnil 15 vteřin před koncem za stavu 113:112 pro svůj tým ani jednu ze dvou šestek. V tu samou chvíli vstoupil na palabuvku, ten den poprvé, náhradník Damon Jones a za dalších 11 vteřin trefil po Hughesově příhře svou jedinou střelu v zápase a rozhodl.
21.5.2006 9.07
[…] NBA Nejen blog o basketu « Bilance prvního kola play-off (východ) […]